Regional carp classic carp – RCCC 2012 – The best carper

Pavel Bobrman Vohralík – hlavní pořadatel

Jak si přišel na myšlenku pořádání kaprařských závodů tohoto typu? Každý získává stejnou cenu!?

Popravdě jak jinak než na rybách, seděli jsme na a vedli ,,carptolk“, kde co jak a přišla řeč, kde se na závodech kdo popral, kde kdo porušil pravidla aby vyhrál, nerovnosti v posuzování rozhodčích na různých mezinárodních závodech dle národnosti účastníků, kde byl los nelosJ. Měl jsem k tomu určitý komentář,  ostatně jako vždy a kamarád povídá, když seš zase chytrej jako opice, tak něco uspořádej, to bylo myslím v dubnu! A v září jsme šli na to! Podcenili moji kreativitu v oblasti sportovního managementu (ze zaměstnání) a to, že když si něco vezmu do hlavy tak to udělám, nekoukám pak vpravo a vlevo. To, že půjde o gentlemanství, kamarádství, pozitivní přístup, zábavu a stejné ceny mimo pohárů pro vítěze, to bylo 5 základních bodů, které jsem si stanovil.

Jak to tedy dopadlo? Skoro jako akce na divoko?

Dopadlo to nad očekávání, vybral jsem si pro konání revír nerevír, tedy těžební vodu v areálu pískovny Roudnice, kde se minimálně lovilo. Lovili se tak nádherné ryby, nalovilo se přes 900kg ryb delších 70ti centimetrů. To byla součást strategie, aby nikdo nepřijel chytat malé kapříky, ale soustředili se na lov větších kaprů. Prostředí po dokončené těžbě skutečně tvrdé a to ještě druhý den začalo pršet a pršelo do konce! Takže 24 závodících chudáků, připomínajících po pár dnech vodníky a bahňáky trpělo, díky Bobrmanově výmyslu J. Ale nálada byla fantastická! Ty lidi v tom bahně mají moji poklonu! Bez jediného konfliktu.  

To vypadá jako idylka?

Nic není tak jednoduché, když máš ,,šílenou myšlenku“ tak musíš přesvědčit partnery, kteří do toho půjdou s tebou. Hodně mi v závodě pomohl Michal Hruša, tedy Chroš, který organizačně hrozně pomohl. A hlavně sponzoři a partneři. Obrovský dík patří Míru zídkovi ze ZICO, paní Papírníkové z Daiwa Cormoran, Carpservisu pana Václavíka, Michalu Kučerovi a jeho MIK Baits, Peda Fishing, Časopisu Kapr a Kapří svět, vlastníka areálu Těžební písková a mnoha menším dalším, většina je našimi partnery i nadále a další se přidávají, jako Chyť a pusť Jardy Kučery a Carpinferno pana Podrazila. Do hry také vstupuje velký hráč, v podobě Sportcarpu, který letos položil dárkové eso na stůl. A další menší INOXPOD a INAXES. Když se ti lidé ztotožní s tvou myšlenkou, může se závod stát i zábavou! Jako příklad uvedu Speciální cenu a pohár pro Martina Baťku, který v prvním ročníku chytl perlína 25cm na 2x kuličku 18mm. To byla zábava pro všechny.

 

 

Co je podle tebe nejtěžší při pořádání závodů?

Vytýčení plochy, aby byla co nejméně konfliktní a kontaktní, operujeme na vodě, o 8-10ha, podle postupu těžby, někdy i za stávajícího provozu. Třeba poslední vyhlášení 50m od drtiče a u těžebního materiálu, je to závod v bojových podmínkách, nic není načančané, tvrdá realita. Důležité je mít super rozhodčí, po Michalovi to vzali za své Vlasta ,,Kača“ Havel a Tonda ,,Tonny“ Žemla, to je moje ,,zlatá ruka“, ty lidičky doslova miluju, jsou super a bezkonfliktní, poctivý, vstřícní ! To byl můj cíl! Jsem fakt rád, že je mám. Letos to bude veliká zkouška nás všech! Závody jednotlivců

.

 

 

 

Závody jednotlivců, co na tom bude zajímavého?

Lov kapra bez lodi, bez pomoci druhého, lov kapra delšího než 75cm, skoro 70 hodin v kuse! Bude to nové pro nás i pro závodníka, dokud není ryba na podložce, nemůže nikdo pomoci! Jinak anulace! Je to další ,,osobní šílenství“, risk, to není odskoušené, to nás láká! Zvládneme to? Možná nás kopnou do zadku závodníci i sponzoři! Těžký život dobrodruha, říkal jeden náš známí, tak uděláme maximum a uvidíme. Asi nejzajímavější je úlovek ,,velkého hráče“, tedy Vendy Pohna Poušťáka. On už totiž nevážíJ. To bude závod!

 

 

 

 

 

 

A co ty, někdy si závodil?

Závodím v podstatě od malinka, tedy na Labi s dědou Juklem, ale to bylo bez šance, jediná šance vyhrát, byla když děda nešelJ. S bratránkem Zdendou Lehkým, jsme závodili celý léto! Klucí furt na rybách závoděj, to je přece určitý dar mužství. Jinak oficiální závod jsem šel asi ve 14ti s panem Hoškem, vzal mě sebou, i když start byl od 18ti. Byl to hokejovej trenér větší postavy, tak mu nikdo neodporoval, že jsem plnoletej. Tak si mezi asi 100lidma, chytajících na položenou sedl ,, kocour v botách“  se dvěma labskejma teleskopama a pavím brčkem! Byl jsem tenkrát myslím čtvrtej, nebo pátej a vyhrál jsem pro mamku nádhernou koženou tašku, kterou má snad skovanou dodnes a spousty rybářských drobností. Pak jsme s Chrošem startovali na prvním RCCC a skončili druzí, ale ceny jsme se vzdali, neb nám to jako pořadatelům nepřišlo vhodné. Nemám k závodění asi vztah, ten mám spíš k organizaci a zábavě.

 

 

 

Co tvoje rybářská současnost?

Moje současnost rovná se Sportcarp, sedli jsme si s Davidem Vápeníkem a nějak to dali dohromady, když něco dělám, tak naplno. Upravím moje oblíbené rčení pana trenéra fotbalu Škorpila: Když chytám, chytám naplno, když souložím…J.Tak naplno! Dlouhodobě spolupracuji se Zicem, Pískovnou Roudnice a dalšími partnery. Hodně se věnuji recenzím rybářských produktů, co mi zaměstnání a rodina dovolí.

Bude tedy tento prémiový ročník RCCC úspěšný?

Už jsme investovali do příprav stovky hodin, myslím, že jsme udělali maximum. Nedovedu říci dopředu, ani nechci, záleží i na závodnících a jejich gentlemanském přístupu. Letošní počet přihlášených přesáhl 200, to je magická hranice! To je zodpovědnost! Myšlenka láká, ale závod sám ukáže! Jeden úspěšný trenér mi řekl v rámci studia Sportovního managementu geniální myšlenku s otázkou !? Dlouhé sprinty by měl z mančaftu trénovat pravidelně pouze trenér! Víš proč!? Aby zvládl útěk když ho ženou z angažmá! J

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.